Storytajm
Učte svý psy přivolání, ať nedopadnete jako já... Vil je takovej klasickej neposlouchavej útulkáč. Tahá na vodítku, neslyší na přivolání, sedne jenom když se mu chce. Měla jsem fakt ambice to všechno napravit a udělat z něj šikovnýho poslouchavýho pejska, ale... no. prostě to nějak furt nejde. Je to takový v kruzích zamotaný. Chvíli to jde, tak člověk povolí, pes poslouchat přestane, chvíli vám to ani nepřijde a pak to překročí mez. Takže nastolíte tvrdej režim a po nějaký době to zase jde, pak zas povolíte, ... a takhle furt do kola. V létě jsem s Vilem byla fakt skvěle sladěná, běhal na přivolání a vůbec, dokonce jsme ho nechávali chodit večer po městě navolno a bylo to super. Občas zaběhnul do luxusní restaurace stropit nějakej povyk, ale jinak chodil hezky po chodníku jen trošilinku napřed. No ale všechno se to změnilo mym odjezdem do porodnice, kdy se o Vila staral kdekdo, jenom já ne. Můj muž to v tý době tolik nežral, tu psí výchovu, bral to tak, že je to přece svobodnej pes...
